|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
|
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
|
|
|
Zahrádkářské osady v Českých Budějovicích a jejich význam
HOMOLKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem Zahrádkářské osady v Českých Budějovicích a jejich význam se v první části zabývá literární rešerší. V úvodu rešerše jsou vysvětleny důležité pojmy, jako zahrádkářská osada, nebo Český zahrádkářský svaz (ČZS). Dále je zde stručně shrnuta historie zahrádkaření v různých státech Evropy. Kapitola o historii zahrádkaření v České republice je obsáhlejší než předešlé kapitoly o historii v jiných zemích. V této části jsou také popsané některé funkce zahrádkářských osad, nebo také ohrožení osad. V praktické části páce je hlavním výstupem mapa se zakreslenými osadami v Českých Budějovicích a informace o historii zahrádkaření v Českých Budějovicích. K mapě se vztahují důležité informace, jako je počet osad se zahradami v soukromém vlastnictví, nebo počet osad se zahradami ve vlastnictví města, rozloha osad, počet vlastníků zahrad v osadách atd. Celkový počet osad je 12, ale déle se dělí na 20 dílčích osad. Hlavní důvod rozdělení je rozdílné vlastnictví (pozemek v soukromém vlastnictví / pozemek města Česká Budějovice), nebo výrazné rozdělení například silniční komunikací. Osady mají celkovou výměru 91,1 hektarů. Rozkládají se na 1,6 % z celkové výměry Českých Budějovic. Celkový počet majitelů vlastnící zahrádky v osadách je 1122. Z celkového počtu obyvatel města je to 1,2 %. Osad na pozemku města je 5 a zbylých 15 osad se skládá ze zahrádek v soukromém vlastnictví.
|
|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
|
Zahrádka je jediný skutečný zahrádkářův svět, aneb, Případová studie zahrádkových osad Cibulka a Technomat v Praze
Valešová, Irena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato práce byla inspirována článkem Jana Kellera (2000) - Chvála zahrádkářů, v němž se Jan Keller zmiňuje o zahrádkových osadách jako místech vzdálených dnešní globalizované ekonomice a konzumnímu způsobu života, ve snaze ověřit, zda obsah článku odpovídá situaci ve vybraných pražských zahrádkových osadách. Cílem práce je přispět k získání představy o přínosu zahrádkových osad nejen pro zahrádkáře, ale také pro ostatní obyvatele hlavního města. Za tímto účelem jsem provedla terénní výzkum doprovázený řadou rozhovorů v pražských zahrádkových osadách Technomat a Cibulka. Získala jsem mnoho informací o životě v zahrádkových osadách i o vztahu jednotlivých respondentů k jejich vlastním zahrádkám. Sledovala jsem, zda a do jaké míry ovlivňují ekonomické, ekologické, sociální a majetkově-právní aspekty život v zahrádkových osadách. Výsledky výzkumu ukazují, že zahrádkáři skutečně žijí v zahrádkách nekonzumním způsobem života a částečně vzdorují tržním mechanismům, ale děje se tak pouze v osadách a ne mimo ně. Navíc jejich ekologicky šetrné chování je dáno spíše vnějšími vlivy a ne vnitřním osobním přesvědčením. V sociálním ohledu neplní vybrané zahrádkové osady až tak významnou úlohu, jak se může na první pohled zdát. Zato majetkově-právní situace v jednotlivých zahrádkových osadách velmi významně...
|
host ::
RSS.